Příběh rozhlasu

Zkáza raketoplánu

28. ledna 1986 odstartoval na svou misi raketoplán Challenger, chlouba americké NASA. Pouhých 75 vteřin po startu však raketoplán explodoval. Na palubě zemřelo sedm astronautů. Jak pozdější výzkumy ukázaly, pilotní kabina i s posádkou byla po výbuchu vymrštěna 20 km do výšky, a poté začala padat na zem. Při pádu čelili astronauti přetížení 200 G, piloti nadzvukových letadel jsou přitom vystaveni přetížení 9 G.

• Související článek

MIR na orbitu

Sovětská vesmírná stanice Mir byla první dlouhodobě obydlená vědecká stanice ve vesmíru. Vznikla propojením modulů, které byly do vesmíru vypuštěny v letech 1986–96. Mir byl až na výjimky nepřetržitě obydlen do roku 1999 a vystřídalo se na něm přes stovku kosmonautů. V roce 2001 byl naveden do zemské atmosféry, kde shořel.

• Související článek

Dechovka posmutněla

V únoru 1986 zemřel „strejda“ Karel Vlach. „Z alba Karla Vlacha vybírá a uvádí Vladimír Dvořák – stálice v programu stanice Praha.“ Slavná znělka „Stardust“ provázela rozhlasové vysílání desítky let. V květnu 1986 pak natočila Helena Vondráčková jako vzpomínku na Karla Vlacha píseň „Strejdo, scházíš nám jak sůl“.

• Související článek

Černobylská katastrofa

26. dubna 1986 došlo na Ukrajině k nejhorší katastrofě v dějinách jaderné energetiky. Vinou nedbalosti vybuchl čtvrtý reaktor jaderné elektrárny v Černobylu. O den později začala evakuace města Pripjať, domov muselo okamžitě opustit přes padesát tisíc lidí. Při výbuchu zemřelo přes 30 lidí, doživotně postiženo radioaktivitou však bylo přes půl milionu lidí. Sovětský blok o havárii v prvních dnech informoval minimálně.

• Související článek

Závod míru

Jen pár dní poté, co vybuchl čtvrtý reaktor jaderné elektrárny v Černobylu, v Kyjevě odstartoval Závod míru. Toho se účastnilo pouze 11 zemí, a to ještě pod pohrůžkou doživotního vyloučení z reprezentace. Ostatní odmítli riskovat své zdraví. Jak závodníci, tak diváci byli vystaveni radioaktivnímu záření.

Matuška zůstal „za mořem“

V září 1986 zazněl ve vysílání BBC telefonát redaktora Karla Kyncla s Waldemarem Matuškou z Ameriky. V něm zpěvák oznámil, že emigroval a v Americe hodlá zůstat. Jako důvod uvedl, že nemá smysl žít v zemi, kde na jevišti nemůže říkat, co si myslí. Rudé právo o den později uveřejnilo článek Václava Doležala „Morální pád jednoho zpěváka“. Jeho písně byly zakázané a jeho jméno doslova zmizelo z oficiálního kulturního dění.

• Související článek

Setkání v Reykjavíku

Druhé setkání Gorbačova a Reagana se uskutečnilo v říjnu 1986 v islandském Reykjavíku. Zde jednali především o snížení počtu jaderných zbraní. Reagan se ukázal být velmi tvrdým vyjednavačem, zatímco Gorgačov si byl vědom své pozice, když reprezentoval v té době už ekonomicky velmi slabý Sovětský svaz. Setkání vedlo k budoucímu podepsání smlouvy START o jaderném odzbrojení.

• Související článek

Výstava kinematografie

19. října zemřel filmový režisér Oldřich Lipský. Poslední svůj film „Velká filmová loupež“ z prostředí výstavy ke 40. výročí znárodněné kinematografie v Praze U hybernů již nedokončil. Dva z filmů, uváděných v rozhlasové zprávě, se v té době pro herecké obsazení nesměly hrát – „Limonádový Joe“ kvůli emigraci Waldemara Matušky, „Slaměný klobouk“ blokovala herecká účast Pavla Landovského

• Související článek

Máchův Máj

V roce 1986 vznikla v literární redakci nová nahrávka Máchova Máje. V pozorné a současně odvážné dramaturgii Rudolfa Matyse, ve vynikající interpretaci (V. Ráž, R. Lukavský, J. Somr, V. Preiss) a v citlivé režii Josefa Melče se zrodila nahrávka, která patří mezi klenoty rozhlasové literární produkce.

• Související článek