Příběh rozhlasu

Rada moudrých

Podtitul tohoto přadu zněl: „Přímé přenosy besed, které se nikdy nekonaly“. Skrze citáty slavných osobností, převážně z oblasti literatury a filozofie, odpovídaly tyto osobnosti v podání předních herců na otázky posluchačů. Do éteru se tak dostaly texty, které by jinak nemohly cenzurou projít. Pořad byl ukončen, jako mnoho jiných, v roce 1969.

• Související článek

První stereovysílání

Vysílá studio A – společný projekt Čs. televize a Čs. rozhlasu. Kdo si umístil rozhlasový přijímač do levého rohu pokoje a televizor do pravého rohu, mohl si tři skladby poslechnout „stereo“. Jednalo se ovšem o demonstrační mix s „ping-pongovým“ stereoefektem. Tento pokus byl improvizovaným předznamenáním dalších perspektiv rozvoje stereofonie na jediné nosné vlně.

Černý Petr

Začínající režisér Miloš Forman vytvořil s herci i neherci film, který se zapsal do zlatého fondu české kinematografie. Film o hledání mladých lidí a o odcizení generací. „Nehraní“ hlavních protagonistů je pro film charakteristickým znakem a právě to dodalo snímku na autentičnosti a humoru. Mezi filmy, v nichž se to hemžilo soudruhy, to bylo velmi příjemné oživení ve filmografii počátku šedesátých let.

Bylo to na váš účet

Jedna z nejvýznamnějších rozhlasových her Ludvíka Aškenazyho vychází z Aškenazyho povídek, konkrétně z povídky Vajíčko. Dodnes patří k tomu nejlepšímu, co v oblasti rozhlasové dramatiky vzniklo. Hra, označovaná jako „koncert hlasů“, je příběhem muže, který v den svých čtyřicátých narozenin rozmlouvá se svým mnohem mladším já. Hra byla oceněna na festivalu Prix Italia 1964.

• Související článek

Akce Neptun

Dezinformační kampaň StB, kdy se na dně šumavského Černého jezera našla bedna s nacistickými dokumenty, které byly kompromitující pro mnoho veřejně činných osob v SRN, Rakousku a v Itálii. Akci sledovaly desítky novinářů, takže měla patřičnou publicitu. Agent StB, který kampaň vymyslel, po roce 1968 utekl do USA, kde v knize Špionážní oprátky odhalil pravé pozadí akce Neptun.

Nástup Brežněva

Ve stranických špičkách KSSS vzrůstal odpor stalinistického křídla proti Chruščovovi. Na jejich stranu se přidal i L. I. Brežněv, který tak využil příležitosti a zradil svého spojence. Chruščov odstoupil pro veřejnost „ze zdravotních důvodů“.

• Související článek

Tokijská olympiáda

Na letní olympiádě v Tokiu se československým gymnastkám dařilo. Věra Čáslavská získala tři zlaté medaile ve víceboji jednotlivců, v přeskoku a na kladině. Tři zlaté medaile byly do té doby největší úspěch československého sportovce, který o osm let později sama překonala v Mexiku. Družstvo ČSSR pak získalo i s Čáslavskou stříbrnou medaili.

• Související článek