Příběh rozhlasu

40 let rozhlasu, 10 let televize

Televizní vysílání začal v roce 1953 provozovat Československý rozhlas. Na 1. května 1953, kdy začalo zkušební vysílání, se stanovil počátek Československé televize, přestože jako instituce se ČST od rozhlasu oddělila až o 4 roky později. První společné kulatiny oslavily televize a rozhlas v Národním technickém muzeu uspořádáním výstavy a vysíláním ze studia nazvaném R40/T10, tedy 40. výročí rozhlasu, 10. výročí televize.

Žena ve vesmíru

16. června se do vesmíru podívala první žena světa Valentina Těreškovová. Pro let první ženy do vesmíru byly vybrány tři ženy, přičemž obě soupeřky Těreškovové měly lepší předpoklady. Rozhodl však dělnický původ a přímluva Chruščova. Těreškovová se během letu hroutila, panikařila a stěžovala si, ale nic z toho se tehdy nesmělo dostat na veřejnost. Její sláva byla po návratu srovnatelná se slávou Gagarina.

• Související článek

Na slovíčko s Nepraktou

Jméno Neprakta si vymysleli pánové textař Bedřich Kopecný a kreslíř Jiří Winter v padesátých letech v žertovné narážce na tehdy vznikající podniky typu Obuna, Masna, Mototechna a podobné názvy podniků. Po smrti Bedřicha Kopecného si Jiří Winter připojil jméno Neprakta ke svému jménu, takže mladší generace jej zná již jen jako Jiřího Wintera-Nepraktu. Jeho námětářem se po B. Kopecném stal Miloslav Švandrlík.

• Související článek

Čínsko-sovětský spor

SSSR v 50. letech částečně zpřístupňoval svá jaderná tajemství Číně, ale na konci 50. let Chruščov situaci přehodnotil. Po Karibské krizi jaderné mocnosti USA, SSSR a Velká Británie podepsaly smlouvu o zákazu pokusů s jadernými zbraněmi, kdy mimo zákaz zůstaly jen zkoušky pod zemí. Ke smlouvě se nepřipojily Francie a Čína. Mao Ce Tung kritizoval Chruščova za ústupky Američanům a vztahy SSSR a Číny se ocitly na bodu mrazu.

• Související článek

Kolotoč

Kaleidoskopickou podobu měl po pět dnů v týdnu vysílaný Kolotoč (vznikl v roce 1963 po vzoru z britského vysílání). Poprvé se roztočil 2. září 1963 na stanici Československo.

• Související článek

Meteor

Týdeník vědy a techniky pro mládež. Tento pořad navazoval na týdeník Stop magazín, který se vysílal ve druhé polovině padesátých let a tvořily ho dvě programové řady – Cestujeme na vlně 470 metrů a Medailony osobností ze světa vědy – jež se po týdnu střídaly. V tomto roce se stal pořad Meteor dominantním pořadem Redakce vědy a techniky pro mládež pod vedením redaktora Josefa Kleibla.

• Související článek

Každoroční VŘSR

Oslavy VŘSR se vždy odehrávaly v duchu provolávání slávy Sovětského svazu a při té příležitosti se připomínaly i úspěchz domácí Komunistické strany. Jeden takový zmiňuje v ukázce velký milovník masa A. Novotný „…tak jsem řekl, že se pokusíme, abychom dali do pořádku maso... vidíte, soudruzi, ušlo půl roku, no a je. Všichni jsme se o to postarali a i nám pomohl Sovětský svaz, no a vidíte, maso je.“

• Související článek

Atentát na Kennedyho

Atentát na JFK šokoval celý tehdejší svět. Za jeho zavražděním stály pravděpodobně rozsáhlé spiklenecké kruhy, o čemž může svědčit i to, že hlavní podezřelý – údajný Kennedyho vrah – Lee Harvey Oswald byl dva dny po atentátu zastřelen přímo v soudní budově. Důvodů, proč byl Kennedy zabit, mohlo být více – ať způsob řešení Karibské krize nebo zákon 11110 nebo jiné, veřejnosti neznámé důvody.

• Související článek

Kontrola z Moskvy

Leonid Iljič Brežněv postupně přebíral otěže v KSSS. Chruščovova pozice byla od počátku šedesátých let, ale hlavně po Karibské krizi, velmi oslabena. Bývalý Stalinův favorit se po několika letech ve stínu Chruščova opět dral na výsluní. Do puče, v němž svrhnul Chruščova, zbýval už jen jeden rok.

• Související článek