Příběh rozhlasu

Hajaja

V tomto roce se „narodil“ rozhlasový skřítek Hajaja a s hlasem Vlastimila Brodského nosil dětem před usnutím pohádku. Pořad Dobrou noc děti! byl jeden z nejúspěšnějších rozhlasových pořadů v historii. Za úspěchem v jeho počátcích stál především Václav Čtvrtek, jehož pohádky Hajaja vypravoval. Později se přidali i jiní autoři a i za mikrofonem se vystřídali další přední čeští herci a herečky.

• Související článek

Šťastnou cestu

Tento rozhlasový magazín nepřinášel jen cenné informace motoristům, ale dovedně je spojoval s humorným komentářem Jiřího Štuchala. Pořad byl oblíbený i mezi nemotoristy právě kvůli Štuchalovu humoru. Ačkoli to nebylo původním záměrem pořadu, obraceli se automobilisté na Šťastnou cestu s nejrůznějšími, i odbornými dotazy. Od ledna 1961 do prosince 1972 bylo odvysíláno více než 600 vydání.

• Související článek

První člověk ve vesmíru

12. dubna odstartoval z kosmodromu Bajkonur první člověk ve vesmíru – Jurij Alexejevič Gagarin. Na palubě lodi Vostok 1 odstartoval jako nadporučík a vrátil se jako major. Jeho následná sláva a věhlas mu paradoxně zavřely dveře do vesmíru. Strana nechtěla přijít o hrdinu a tak mu velitelé bránili v návratu do vesmíru (byl to hrdina, takže nikoli zákazem, ale různými intrikami a úskoky).

• Související článek

MS v ledním hokeji

Československo poprvé po dvanácti letech skončilo lépe než třetí. Na MS skončilo pouze o skóre druhé za Kanadou a stejně jako Kanada zůstali Čechoslováci na turnaji neporaženi, kdy oba týmy ztratily jediný bod ve vzájemném zápase, který skončil remízou. V zápase se SSSR hrál náš tým o druhé místo a podařilo se mu vyhrát 6:4.

• Související článek

Gagarin v Praze

Sláva Gagarinovy vesmírné mise se rozletěla do celého světa. Bez ohledu na to, zda šlo o země „západní“ či „východní“, stal se Gagarin nejpopulárnějším člověkem na planetě. Po návratu z vesmíru směřovala jeho první cesta do Československa. V Praze jej vítaly statisíce lidí a tentokrát to bylo jiné než na prvomájové průvody – přivítání bylo opravdu vřelé. V tehdejším tisku i rozhlasu měla celá sláva samozřejmě politický podtext.

• Související článek

Hvězdička pionýrské jitřenky

Ve vysílání pro Jiskry (děti v 1. a 2. třídách, pionýry se stávaly až od 3. třídy) vyprávěl dětem spisovatel J. V. Pleva. Jeho kniha Malý Bobeš byla povinnou četbou pro několik generací dětí. Kniha byla mezi dětmi opravdu oblíbená, ale mnoho z nich se vyděsilo a knihu nedočetlo, když Bobšovi umřel bratříček František.

Piš a slyš!

Pořad kuriozit a zajímavostí, uváděných na přání posluchačů připravoval textař, dramaturg a scénárista Ivo Fišer ve spolupráci s režisérkou Janou Bezdíčkovou. K posluchačům a s posluchači hovořili J. Dítětová, M. Mach, M. Neděla, J. R. Pick, M. Kopecký, V. Hrubý a další. Posluchači i tvůrci milovaný měsíčník „Pišák“ měl přesně 100 vydání. Ivo Fišer na začátku normalizace v roce 1969 odešel dobrovolně z rozhlasu a s ním skončil i oblíbený pořad.

Malý princ

Inscenace byla natočena jako nedělní pohádka a vzhledem k tomu, že čas pro rozhlasovou pohádku je čas kolem čtyřiceti minut, museli autoři dramatizace zkrátit předlohu a vypustit některé vedlejší dějové linie. Přesto redukce textu příliš nevadí, protože dramatické dialogy, jemná hudba Marka Kopelenta a perfektní výkony herců zachovaly celkově filozofické a poetické vyznění celé pohádkové inscenace.

• Související článek